Kontaktujte mě +420 773 272 767
mirek@miroslavholec.cz
Miroslav Holec

Miroslav Holec

Jak a proč bloguji v markdownu

Miroslav Holec

Miroslav Holec

Publikován 19. dubna 2018 | Zákulisí a rozvoj

Před týdnem se kolega divil tomu, že jsem psal nový článek na můj blog ve Visual Studio Code. Když jsem vysvětloval jak funguje můj blog, uvědomil jsem si, že je to něco, o co bych se rád podělil.

Historie a cesta k Markdownu

Nikdy jsem neměl rád Wordpress a jemu podobné systémy, kde se člověk musí složitě proklikávat desítkami nastavení, než zplodí článek. Boj s obrázkama, nutnost být online a neustále čekat, až se pomalý systém uráčí něco načíst nebo uložit. Před více než 3 lety jsem si proto napsal jednoduchý blog, který si sahal na disk pro MD (Markdown) soubory a ty následně převedl do HTML, nacachoval a zobrazil na webu.

Řešení jsem popisoval v článku:

S rostoucím počtem článků a nutným rozšířením blogu už od roku 2016 ukládám všechno v SQL databázi, nicméně u MD souborů to stále všechno začíná. Když jsem se článkem spokojený, pouze vezmu obsah markdown souboru a ten zveřejním na webu.

Proč markdown

Obrovskou výhodou MD je to, že mohu kdykoliv kdekoliv vytvořit nový soubor a okamžitě začít psát článek. V počítači tak mám složku synchronizovanou do Google Drive, ve které mám všechny MD články. Google Drive pro mě řeší automaticky například verzování, takže v případě nutnosti si mohu vytáhnout starší verzi článku.

Ukázka článků naštosovaných ve složce na disku

Články mohu psát v jakémkoliv editoru. Mezi osvědčené patří MarkdownPad Pro (pouze Windows), Brackets nebo zmíněné Visual Studio Code. Většina editorů má pro markdown různá rozšíření podporující zvýraznění syntaxe, živý náhled a nebo toolbar pro stylizaci textu.

Ukázka editace markdownu ve Visual Studiu Code

Všechny tyto editory jsou superrychlé a psaní v nich je příjemné. Velkou výhodou je, že články mohu psát offline třeba na druhé straně planety, kde ještě neslyšeli o 3G a vodu pijí z potoka.

Jak na obrázky

Doteď by mohl každý říct, že to samé bych mohl psát ve Wordu a na samý konec obsah vlepit do Wordpressu. Když pominu těžkopádnost Wordu a nejistotu, co všechno vykopíruji (zbytečné styly), pořád je tu otázka co s obrázky?

Všechen webový obsah si ukládám do Azure Storage, nad kterým mám aktivní CDN. Proto i obrázky k článkům jsem chtěl uchovávat na stejném místě.

Původní řešení: Vlastní aplikace

V minulosti jsem si pro účel ukládání obrázků vytvořil vlastní nástroj v podobě WinForms aplikace, která:

  • vezme obsah ze schránky (obrázek vyřízlý typicky pomocí SnagIt)
  • vezme název souboru podle mé vlastní volby
  • provede nahrání do Azure Storage
  • vrátí mi rovnou MD řetězec, který tlačítkem zkopíruji do schránky a poté vlepím do textu

Celý nástroj vypadá takto:

Blob storage uploader

Nové řešení: Workflow se SnagIt, Dropbox a LogicApps

Poslední dobou píšu články na MacOS, kde už výše uvedenou apku nemohu používat (resp. mohu ale nechci). Našel jsem proto jiné multiplatformní řešení, které mi vyhovuje. Pro výřezy obrazovky používám stále SnagIt s tím rozdílem, že přímo ve SnagIt zvolím export do Dropboxu, kde mám pro tento účel odkladovou složku.

Tato složka je pomocí Azure Logic Apps automaticky sledována a když se v ní objeví nový obrázek tak dojde k přeuložení obrázku do Azure Storage.

Logic Apps workflow pro upload obrázků z Dropboxu do Azure Storage

Zároveň se mi do databáze webu uloží informace o novém obrázku a cesta k obrázku se mi objeví za pár sekund v prohlížeči na připravené adrese.

Ukázka exportu

Na tomto řešení se mi líbí možnost vracet se ke starším obrázkům. Například si mohu udělat dopředu screenshoty a později se pro odkaz na obrázek vrátit. Historicky už se o obrázky dále nestarám. Jednak jejich aktuálnost typicky po roce zastará (nejsou znovupoužitelné) a jednak mě jejich uložení v Azure Storage nic nestojí.

Závěrečné postřehy

Líbí se mi, že vyprodukovaný obsah je velmi čistý a obsahuje jen klasické HTML značky. Zároveň je to občas limitující, když chci například vkládat videa na YouTube nebo něco jiného. V takovém případě mám připravené snippety, které do MD vkládám. Ano, to je docela opruz.

Velkou výhodu vidím v draftech. Hromadu článků rozepíšu a nakonec je nedodělám. Za normálních okolností bych měl ve Wordpressu nebo jiném systému plno balastu, zatímco takto mám soubory jen na disku, který prostě časem promazávám a v CMS vidím jen skutečně zveřejněné články.

Poslední nevýhodu, kterou jsem zatím neřešil je aktualizace článků. Celé workflow totiž končí tím, že článek považuji za hotový, vlepím jej do CMS a zveřejním. Pozdější úpravy už není praktické dělat v MD lokálně a tak upravuji MD přímo na webu. To, co mám na disku se tak vlastně stává v moment publikace outdated. Po tom, co jsem přidal do mého CMS zvýraznění MD syntaxe se s tím ale dá v pohodě žít.

Reakce na článek

Další alternativní způsob blogování popsal v reakci Tomáš Herceg na svém blogu.

Chcete ušetřit čas a mít přehled o nejdůležitějších novinkách týkajících se všeho kolem .NET Core? Vyzkoušejte zdarma Dotnet News, pečlivý výběr novinek, které pravidelně píšu a rozesílám vývojářům e-mailem.

Zeptejte se



HOLEC, Miroslav. Jak a proč bloguji v markdownu. Azure & ASP.NET Core Blog [online]. Praha: Miroslav Holec, ©2010-2018. Poslední změna článku 19.4.2018 [vid. 2018-12-16]. Dostupné z: https://www.miroslavholec.cz/blog/jak-a-proc-bloguji-v-markdownu