Jak vznikly webináře
S příchodem koronavirové pandemie v roce 2020 byla naprostá většina lektorů přinucena přejít do online formátu výuky. Ti nepřizpůsobivý mohli zavřít krám a jít vybalovat zboží do Kauflandu. Koneckonců velmi podobně dopadli i učitelé škol. V odborných kruzích se online prostor začal plnit pojmem „webinář”, který chápal a doposud chápe každý tak nějak po svém. Ve své profesní bublině žádné webináře doposud neexistovaly, takže jsem je mohl pojmout po svém.
Jak chápat webinář?
V online prostoru je to složité a jediná shoda na podstatě webináře panuje právě v tom, že by měl probíhat online. Jenomže tím shoda končí. Délku si lektoři nastavují od 60 minut až po několik hodin. Někteří si webinář předtočí a pak ho pravidelně vysílají v přednastavené časy, jiní je uvádí přímo. Někdo bere webinář jako monolog s možností pokládat dotazy, někdo jako silně interaktivní formát mezi účastníky. Někdo v tom důsledku otevře webinář pro milion lidí a někdo jen pro 10, protože s milionem lidí si těžko popovídáte. Někteří lektoři mají webináře zdarma a jiní v placené podobě. Vzniká proto řada otázek:
- jaký je rozdíl mezi webinářem a předtočeným videem na youtube?
- jaký je rozdíl mezi webinářem a školením?
- jaký je rozdíl mezi webinářem a livestreamem?
- a vlastně jaký rozdíl je mezi online přednáškou a livestreamem?
Odpovědi na tyto otázky by se lektor od lektora lišily. V prostředí mé profesní skupiny se navíc stalo standardem, že i obyčejné přednášky se předtáčejí. To bylo jen čtvrt roku od toho, že i online konference se skládaly z předtočených přednášek. Je vlastně padesát předtočených přednášek ještě konference nebo jen videokanál s 50 přednáškami?
Vznik mé služby jménem webinář
S uzavřením české ekonomiky jsem hledal možnosti, jak poskytovat mé služby v online podobě. Na samém počátku mnoho mých klientů věřilo, že s koronavirem svět učiní krátký proces a vše se vrátí do normálu. Ti svá školení obvykle odložili na jindy. Malá část klientů se rozhodla uskutečnit školení v online podobě, což mě donutilo vytvořit si takové amatérské studio pro živý přenos videa. Zužitkoval jsem ho i pro konzultace, o něž se zvedl s příchodem pandemie zájem.
Poptávka po školeních byla tak či onak nižší a musel jsem najít způsob, jak výpadek v příjmech vyřešit. Navíc i ta super levná výbava studia spolkla na dvě desítky tisíc korun. Pojem „webinář” byl k mání a jeho definice zcela volná. Proto jsem se rozhodl, že formu webináře si nastavím po svém. Vycházel jsem přitom z několika myšlenek.
Nechtěl jsem použít webinář k tomu, abych jím nahradil má školení. Mnoho lektorů nahradilo celodenní školení webinářem a z hodnotné služby pro firmy udělali ze dne na den paskvil. Řada z nich časem zjistila, že kupující osoba je ve skutečnosti firma a na druhé straně nesedí jeden Karel, ale celý tým, který si koupil školení za desetinu ceny.
Dále jsem nechtěl online událost koncipovat na délku celého dne. Mnoho firem sice tvrdí, že jsou na podobné události zvyklé a udrží pozornost, opak je však pravdou. V online prostoru umí udržet pozornost málokdo, interaktivita se blíží nule a množství zapamatovaných informací je vždy menší než v prezenční formě. Řešením by se mohlo zdát rozdělení školení do více dnů, nicméně vývojářské firmy na myšlenku školení roztahaných do více dnů neslyší.
Školení jsem zkrátka nechal školením a začal vymýšlet něco nového. Pro webinář mi dávalo smysl udělat delší formát než u klasické přednášky, aby to zkrátka nebyla obyčejná přednáška. Místo vykrádání vlastních školení jsem hledal téma, které klasická školení spíše doplní či rozšíří. Aby to celé nebylo jen video, musel jsem událost udělat naživo. Žádné předtáčení. Věděl jsem, že s interaktivitou do bude vždy prachbídné, tak jsem ji rovnou výrazně omezil jako u přednášek. Zpřístupnil jsem vývojářům chat i možnost pokládat dotazy, ale do obsahu jsem nikoho nezapojoval.
Jak vypadá můj webinář
Výsledkem špekulování je 3 hodiny dlouhý webinář rozdělený jednou přestávkou. Cenu jsem nastavil buď na osobu nebo na firmu, a to tak nízko, že se nikomu nevyplatí „švejkovat”. Témata doplňují má školení, takže si je kupují jak absolventi mých školení, tak jednotlivci, kteří hledají další inspiraci pro vývoj. Témata jsem zároveň vybral tak, aby byla unikátní a nekryla se s existujícími přednáškami v komunitě. K webináři dávám zdarma všechny podklady včetně záznamu po dobu 14 dnů. Kdo se nemůže zúčastnit, jednoduše si pustí záznam, čímž jsem vyřešil vrátky kvůli různým absenčním důvodům.
Repríza webináře měla vždy výrazně méně posluchačů, takže ani případný únik záznamu na internet by mě nijak nepoškodil. Dnes už reprízu nedělám a místo toho zpřístupňuji za poplatek ke shlédnutí záznam. Jednak je to jednodušší, než organizovat další živou událost a jednak to vývojářům vysílá naléhavý signál o tom, že událost tu bude jen jednou a nikdy více. Webináře mi jen tak mimochodem vyřešily otázku, jak uspořádat školení na téma, které si nezaslouží celý den.
Největší výzvou webinářů byla a zřejmě zůstane technika. Kontrolní seznam před zahájením webináře vypadá jak kontrolní plán ke vzletu či přistání boeingu a přesto se čas od času stejně něco pokazí. Jen v hardwaru je kolem 40 míst, kde něco může selhat. Software pro webináře jsem vyřešil pomocí platformy Zoom, na kterou je absolutní spolehnutí a která mě zklamala všeho všudy jen jednou.
Závěr
Do dnešního dne je internet plný webinářů nejrůznějších podob. Pro mě představuje webinář slovo vhodné k obdělání a zrodu nových plodů. Tím plodem je z mého pohledu placená událost s unikátním tématem a délkou někde mezi přednáškou a školením. V online prostoru představuje webinář ideální vzdělávací aktivitu, kterou pořádám zhruba 2x až 4x do roka a ke které se zhruba polovina mých účastníků opět vrací.
Ve zkratce
- s příchodem pandemie byla většina lektorů nucena přejít do online prostoru
- od roku 2020 se internet zaplavuje webináři, které mají nejrůznější podobu
- v mé profesní skupině jsem měl možnost udělat si webinář zcela po svém
- převést klasické školení do podoby webináře považuji za podnikatelskou chybu
- mé webináře tematicky doplňují a rozšiřují školení
- zvolil jsem délku 3 hodiny s přestávkou a formát živé přednášky přes Zoom
- proběhlé webináře zpřístupňuji jako záznam z webináře za sníženou cenu
- největší výzva vždy byla a bude v technice, která může snadno selhat